The adventure of cognition

V dalším pořadu cyklu AI horizonty se zeptáme dětí a mladých lidí, jak vnímají umělou inteligenci. Přejí si žít v přetechnizovaném světě, který pro ně chystáme, nebo se naše budoucí generace vrátí do lesů? Za možnost zveřejnění záznamu této debaty děkujeme projektu AI dětem.

Systémy umělé inteligence se učí z dat, která vytvářejí lidé. Kolik úsilí stojí, aby nepapouškovaly předsudky, které se s námi táhnou po generace? Jak vytvářet systémy, které budou spravedlivé ke všem? Hosté: Nina Fárová, Jakub Konrád, Petra Slížková Moderátorka: Marta Martinová AI horizonty - cyklus debat o umělé inteligenci AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové. Debaty se odehrávají v Kampusu Hybernská.

Ukázka z knihy Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (v originále The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers) Daniela L. Schactera. Předkládá v ní sedm problematických faktorů paměti: zapomínání, roztržitost, paměťový blok, záměnu, sugestibilitu, zkreslování a přetrvávání. Daniel Lawrence Schacter (narozen 17. června 1952) je americký psycholog. Je profesorem psychologie na Harvardově univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na psychologické a biologické aspekty lidské paměti a amnézie, se zvláštním důrazem na rozlišení mezi vědomými a nevědomými formami paměti a v poslední době na mozkové mechanismy paměti a zkreslení mozku a na paměť a simulaci budoucnosti. Schacter získal bakalářský titul na University of North Carolina at Chapel Hill v roce 1974, magisterský a doktorský titul na University of Toronto v roce 1977 a 1981. Jeho doktorskou práci vedl Endel Tulving. V roce 1978 působil jako hostující výzkumný pracovník na katedře experimentální psychologie Oxfordské univerzity. Zabýval se také vlivem stárnutí na paměť. Profesor Schacter ve svém výzkumu využívá jak kognitivní testy, tak zobrazovací techniky mozku, jako je pozitronová emisní tomografie a funkční magnetická rezonance. Schacter napsal tři knihy, vydal sedm svazků a publikoval více než 200 vědeckých článků a kapitol. Mezi jeho knihy patří např: Searching for Memory: The Brain, the Mind, and the Past (1996); Forgotten ideas, neglected pioneers: Richard Semon and the story of memory (2001); [1] The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers (2001). Kromě svých knih Schacter pravidelně publikuje ve vědeckých časopisech. Mezi témata, kterými se zabýval, patří např: Alzheimerova choroba, neurověda paměti, age-related memory effects, otázky spojené s falešnou pamětí, paměť a simulace. V roce 2012 v rozhovoru pro časopis American Psychologist uvedl, že náš mozek je jako stroj času, přesněji řečeno funguje jako simulátor virtuální reality.

Seznamte se se členy českého olympijského týmu. Dozvíte se, jak skloubit studium a vrcholový sport, jaké bylo zahájení her v Paříži, či jaké to vůbec je, soutěžit na olympiádě… Setkání s olympioniky se uskutečnilo v rámci akce UniKátní START 2024/25 | Zahájení akademického roku v Kampusu Hybernská.

Vědění lidstva roste. Díky rozšíření internetu se demokratizoval přístup k informacím a narostl objem dat, ze kterých se AI systémy mohou učit. Jak by měla zareagovat oblast vzdělávání? Co si dnešní lídři českého vzdělávání myslí, že by se děti měly učit, aby z nich vyrostli spokojení dospělí?​ Hosté: Bořivoj Brdička, Ondřej Šteffl, Ondřej Neumajer Moderátorka: Ivča Böhmová Záznam veřejné debaty z cyklu AI horizonty z Kampusu Hybernská, která se konala 30. 9. 2024. AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové.

Ukázka z knihy Papouščí nářek a jiné pravdivé příběhy o zvířecích intrikách, inteligenci a důvtipnosti. Eugene Linden, americký biolog, autor šesti knih o živé přírodě, přispívá do časopisů Time a National Geographic a je poradcem ministerstva zahraničí pro rozvojový program OSN. Autor Eugene Linden na základě řady věrohodných vyprávění a svých bohatých zkušeností analyzuje různé „nadstandardní“ typy chování zvířat. Vybírá si tak malou, ale o to zajímavější část etologie: do jaké míry jsou různá zvířata schopna vlastního přemýšlení a uvědomění si sebe sama. Všímá si rovněž těch schopností, které jsou většinou uváděny jako čistě lidské, např. smyslu pro humor, znalosti hodnoty peněz, přátelství, vděku, lásky nebo naopak vypočítavosti, pomsty, zrady či smutku. Poutavě a humorně líčené krátké příběhy ze zoologických zahrad připomínají populární knihy Geralda Durrella. Webové stránky Eugena Lindena cílí na širokou škálu témat od životního prostředí po sociální a ekonomické otázky. Naleznete zde články o vědě a dynamice klimatických změn a o možných sociálních, ekonomických a environmentálních dopadech globálního oteplování. Další články o životním prostředí se zabývají ohroženými zvířaty, krizí biologické rozmanitosti, ohrožením vodních zdrojů, globálním odlesňováním a politikou životního prostředí. Stránky obsahují také odkazy na Lindenovy články o sociálních otázkách, od těžkého údělu původních obyvatel až po dynamiku finančních trhů. Některé texty se dívají do budoucnosti a nabízejí předpovědi, jak by takové faktory, jako jsou rozdíly ve mzdách, populační tlaky, migrace a vzestup náboženského fanatismu, mohly přinést zvýšenou nestabilitu a drastické změny. Blog & Podcast Dobrodružství poznávání

Ukázka z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“ Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy. 2004, AcademiaZuzana Šťastná

Jak bude vypadat pracovní trh v budoucnosti? Možná trochu jako v této bláznivé sci-fi povídce. Autorka: Tereza Kovanicová Čte: Jaroslava Someše

Povedená sci-fi povídka o tom, jak může být hlídání synovce náročné.

Umělá inteligence a další technologie za poslední dekády nenávratně proměnily svět. Co ale znamená jejich rozmach pro náboženství a kulturu? Jak se tomu staví náboženští lídři a jak AI proměňuje každodenní život věřících? Potřebujeme s neustále se zvyšujícími schopnostmi inteligentních systémů redefinovat pojem lidství?​ Hosté: Pavel Pola Kněz, teolog, člen Řádu bosých karmelitánů, rektor kostela Pražského Jezulátka. Absolvoval sebezkušenostní výcvik psychodynamického směru a doktorské studium v oboru spirituální a ekumenické teologie. Vede kurzy meditace a věnuje se duchovnímu doprovázení. František Štěch František Štěch, Th.D. v současné době působí jako koordinátor výzkumné skupiny pro teologii a současnou kulturu na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se především fundamentální a systematickou teologií. Aktuálním předmětem jeho odborného zájmu je teologická interpretace krajiny, kyberprostoru, umělé inteligence a digitálních technologií. Petr Vizina Petr Vizina je český novinář a hudebník. Působil jako vedoucí kulturní redakce zpravodajství České televize. Byl členem redakcí Lidových a Hospodářských novin, psal do Respektu, Reflexu či AD Magazínu, působí i v Českém rozhlase. Pro Českou televizi připravoval pořad Musicblok, moderoval pořad Před půlnocí či literární pořad U zavěšené knihy. Od roku 2023 je šéfredaktorem časopisu Qartal, který vydává Galerie Hlavního města Prahy. Studia Katolické teologické fakulty UK v oboru teologie dokončil prací o současné české literatuře a fundamentální teologii. Studia aplikované etiky dokončil prací na téma etiky dialogu v díle nizozemského autora Michela Fabera. Je držitelem ceny Josefa Dobrovského. Na KTF UK obhájil rigorózní práci na téma digitální strukturální proměny veřejnosti. Moderátor: Ondřej Hrách Debata se uskutečnila 17. června 2024 v Kampusu Hybernská v rámci cyklu AI horizonty. AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon. Nahrávka byla pořízena se souhlasem pořadatelů.

Historie bývalé františkánské rezidence na Skalce v Mníšku pod Brdy Po velkém moru v roce 1680 se rozhodl majitel mníšeckého panství Servác Ignác baron Engel z Engelsflussu († 26.2.1704), jsa bezdětný, vystavět na vrchu Rochoty nad Mníškem poutní kapli sv. Maří Magdaleny s benediktinskou rezidencí. Za tímto účelem přikoupil kus lesa od sousedního panství dobříšského hrabat Mansfeldů a po určitém prodlení přikročil k výstavbě. Stavbu vedl v letech 1692 – 1693 Kryštof Dientzenhofer, na stavbě jsou písemně doloženi políři Jan Rektoris (1692) a Benedikt Spineta (1693), oba dočasně bydlící v Mníšku. Zřejmě nedlouho po dokončení stavby, nebo současně s ní, se začala budovat rezidence, určená pro čtyři členy benediktinského kláštera sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě. Tato přízemní obdélná stavba byla kolem roku 1700 vybavena štukovými stropy (refektář), což hovoří pro to, že již tehdy byla hrubá stavba dokončena. V jiném sále byla vytvořena nástropní freska „Kající sv. Maří Magdalena“ od významného českého malíře Petra Brandla, která byla roku 1954 sňata na plátno a přenesena do kostela v Mníšku. Skalecký areál se kromě kaple a rezidence skládal ještě ze samostatně stojícího rekollekčního stavení (poustevny) s kaplí Bolestné Panny Marie, nacházející se na nejvyšším místě skaleckého areálu. Tato přízemní čtvercová budova má vnitřek rozčleněn tak, že kolem vstupní chodby s bývalou kaplí Bolestné Panny Marie, nacházející se na protilehlém konci proti vstupu do objektu v půlkruhové apsidě, se nacházely čtyři cely, v nichž mohli benediktinští bratři samostatně konat duchovní cvičení. Kaple sv. Maří Magdaleny na elipsovitém půdorysu je uvnitř zařízena jako krápníková jeskyně (grotta), zaklenutá kupolí. Byla postavena dle předlohy kaple sv. Maří Magdaleny u Marseille, kam roku 1690 Servác Ignác Engel vyslal Kryštofa Dientzenhofera k pořízení plánů. Dle posledních výzkumů se konkrétně jedná o poutní kapli v Sainte-Baume u Marseille, která je vytvořena přirozenou jeskyní a má architektonicky ztvárněné průčelí, podobné skalecké kapli. Půdorys kaple na Skalce připomíná kapku, což lze spojit s kajícím pláčem Maří Magdaleny. Podobně jako kaple v jižní Francii i skalecká kaple byly situovány vysoko nad okolní krajinou a je zřejmé, že místo k výstavbě kaple na Skalce bylo vybráno zcela záměrně. Nad vstupním portálem se nachází kartuše s donačním latinským nápisem, který zní: „Illustrissimus dominus Servatius Ignatius liber baro de Engelsfluss, sepulchri Hierosolymitani eques, dominus in Mnissek et Magna Chrasticz, S. C. R. M. consiliarius, inclyti judicii feudalis et cameratici assessor nec non primarius regius capitaneus districtus Podbrdensis fieri fecit anno 1693“ (v překladu: „Velevzácný pán Servác Ignác svobodný pán z Engelsflussu, rytíř Božího hrobu, pán na Mníšku a Velké Hraštici, císařský rada a přísedící manského a komorního soudu, též přední královský hejtman kraje Podbrdského založil v roce 1693“). Na hlavním oltáři stála socha sv. Maří Magdaleny od pražského sochaře Jana Jiřího Bendla, vzniklá ještě před samotnou výstavbou kaple. Bendl vytvořil také sochy čtyř poustevníků sv. Pavla Thébského, Antonína Velikého, Ivana a Prokopa ve výklencích v lodi kaple. Ikonografický program je zde nesen myšlenkou „viva contemplativa“ (život kontemplativní). Poustevnictví a kajícný život sv. Maří Magdaleny je zde zdůrazněn přítomností zakladatelů poustevnického života v Egyptě sv. Pavla a Antonína a současně českých poustevníků sv. Ivana a Prokopa. V lodi se nacházely ještě dva boční oltáře – sv. Františka Serafínského a Matky Boží dobré rady. Pokračování zde: https://pepikhipik.com/2024/06/16/vylet-rodaku-z-mnisku-pod-brdy-do-barokniho-arealu-skalka/

Plošná reklama v politických kampaních a propagandě je old school. Online prostor prochází rychlou proměnou a nabízí neustále nové možnosti manipulace lidí. Jakou roli v celé mašinérii hraje AI? Jaký mají vliv doporučovací systémy? Co přináší generativní umělá inteligence? Je vůbec možné se účinně bránit — ať už systémově nebo jako jednotlivci?​ V dalším pořadu cyklu AI horizinty s názvem AI a propaganda se setkáte s hosty Josefem Holým a Veronikou Batelkovou, moderuje Ondřej Hrách. Josef Holý → Spoluautor podcastu Kanárci v síti. Technolog s vášní pro vše lidské a stejně hlubokou nedůvěrou k technoutopismu. Pracoval ve firmách jako je Sun Microsystems, MSD, Avast nebo Semantic Visions. Přes téma rizik umělé inteligence se v posledních letech dostal k širšímu tématu digitálních manipulací, výpočetní propagandy a dezinformací, o kterých spoluvytváří český podcast Kanárci v Síti a přednáší na FIT ČVUT předmět “Hacking mysli”. Veronika Batelková → Veronika Batelková je lektorkou mediální a informační gramotnosti. Lektoruje od roku 2018 a nejvíce se zaměřuje na učitele, knihovníky a další vzdělavatele, zároveň má letité zkušenosti s žáky a studenty. Vede organizaci Zvol si info bojující proti dezinformacím, pořádá mezinárodní školicí projekty pro pracovníky s mládeží a podílí se na výuce několika univerzitních kurzů na Masarykově univerzitě, kde úspěšně absolvovala studium žurnalistiky, politologie a informačních věd se zaměřením na technologie ve vzdělávání. AI horizonty je cyklus debat s odborníky z různých oblastí, kteří nasvítí téma umělé inteligence z dvanácti perspektiv. AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon. Záznam pořadu byl pořízen v Kampusu Hybernská dne 28.05. 2024 se souhlasem pořadatelů.

O tom, jestli existuje něco specifického na práci žen ve vědě. Z čeho lze čerpat inspiraci. Jak se daří skloubit osobní a profesní život Hosté: Ivana NobleVladimíra Petráková Moderuje: Mgr. Daniela Brůhová Pořadeatel: Centrum péče o duši UK Místo konání:

Záznam veřejné debaty "Prolomení bariér v akademickém prostředí”, kterou uspořádal Francouzský institut v Praze spolu s Goethe-Institutem a Univerzitou Karlovou v rámci cyklu Queer 24. Akce proběhla ve čtvrtek 18. dubna v Kampusu Hybernská a hlavním tématem byly zkušenosti LGBTQ+ komunity na akademické půdě. Na této akci podporované Francouzsko-německým kulturním fondem se sešli francouzští, němečtí a čeští řečníci, kteří diskutovali o obtížích, s nimiž se setkávají studenti a výzkumní pracovníci z LGBTQ+ komunity. Diskuse se bude týkala i osvědčených postupů a předpisů v oblasti sociální, administrativní, aj. Mezi účastníky byli např: Diskusi moderoval český fotograf, novinář a aktivista Lukáš Houdek. Po skončení diskuze byly promítnuty krátké filmy, které ilustrují zkušenosti LGBTQ+ komunity v každé ze tří zemí.

Oblast práva reaguje na společenské změny se zpožděním. Jak by se měla proměňovat s příchodem neustále se zlepšujících inteligentních systémů tak, aby společnost prosperovala? Jakým směrem by se mělo posunout licenční právo ve vztahu ke společnosti, zaměstnanosti, distribuci bohatství, ochraně duševního vlastnictví? Jaká jsou pro a proti regulace umělé inteligence (AI aktu) a jak k tomu přistupují země mimo EU? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte se ve druhém dílu cyklu debat AI horizonty s názvem AI a právo. Moderátor: Hosté: Pořadatelé: ⁠AI dětem⁠⁠TAH⁠⁠Didaktikon⁠ Záznam besedy byl pořízen 11. dubna 2024 v HYB4CITY v Kampusu Hybernská.

Jak začala strmá cesta k genderové rovnosti na Islandu? Panelová diskuze v rámci Úterků s Knihovnou Jiřiny Šiklové se zaměří na odrazové můstky na cestě k genderové rovnosti na Islandu ve 20. století se zaměřením na první islandskou stávku žen (1975), zvolení Vigdís Finnbogadóttir islandskou prezidentkou (1980) či vznik Ženské aliance, díky níž politická účast žen v parlamentu poskočila z 5 % na 15 % (1983). Hostky Rakel Adolphsdóttir a Sigríður Jónsdóttir z Islandské národní knihovny také představí unikátní dokumenty z Women‘s History Archives, archivu shromažďujícího dokumenty z historie islandského feministického hnutí a jeho klíčových osobností. Budou se také zabývat průsečíkem role historičky a aktivistky z dnešního pohledu (nejen) v kontextu výše zmíněných archivních sbírek. Akce se konala v rámci projektu „KU-CH2-033 – Od Elišky Krásnohorské k Jiřině Šiklové – po stopách ženské vzdělanosti“ podpořeného Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem prostřednictvím Fondů EHP (Program Kultura). Záznam besedy byl pořízen v Kampusu Hybernská v HYB4CITY dne 9. dubna 2024. Pořadatelen akce byla nezisková organizace GENDER STUDIES.

Záznam veřejné debaty z Kampusu Hybernská, která se uskutečnila 10. dubna 2024 v prostorách HYB4CITY. Pořadatelen akce bylo CENTRUM PÉČE O DUŠI UK. V současné proměnlivé a nejisté době se intenzivně vynořuje otázka: Jakou roli v konfliktech hraje náboženství? Mezináboženský kulatý stůl se židovským a křesťanským zastoupením bude hledat zdroje a možnosti, jak odolávat pokušení násilí. Moderátor: Hosté:

Nejlepší povídky z cest představují další tematický soubor povídek Ephraima Kishona, které s humornou nadsázkou zachycují zážitky čtenářům dobře známého „obyčejného Izraelce" a jeho „nejlepší manželky ze všech", tentokrát na cestách po Evropě, Americe a Izraeli. Oba s větším či menším úspěchem čelí obyčejům a zvyklostem jednotlivých zemí, překonávají vzdálenosti geografické, jazykové i kulturní a vymýšlejí důmyslné triky proti nástrahám na jejich nervy, žaludek a peněženky. Cestování je v této pestré směsi krátkých vypointovaných próz pojato jako zábavná lapálie, již lze jen doporučit.

Ukázka z knihy Příhody venkovského lékaře od Michaela Sparrowa, nakladatelství Paseka. Smysl pro humor včetně humoru černého je patrně základním předpokladem pro přežití v lékařském světě, natož jde-li o práci venkovského lékaře, který nikdy neví, kdy, kam a k čemu bude povolán a kdo vstoupí do jeho ordinace. Autor během své pětadvacetileté praxe shromáždil pravdivé příběhy líčící zábavné, výstřední, hrůzostrašné i tragické události, které se sice přiházejí každému lékaři, ale které se zdály předurčeny právě pro něj. Odehrály se převážně na britském venkově, částečně však i v exotickém prostředí. Autor knihy Michael Sparrow se narodil v roce 1957 ve střední Anglii. Po maturitě a roční práci u účetnické firmy studoval v letech 1977-1981 na Lékařské fakultě při nemocnici Panny Marie v Paddingtonu. Po roční nemocniční praxi a šesti letech strávených u Královského vojenského letectva zakotvil v Devonu jako praktický lékař. Působil rovněž v Jižní Africe, Belize, Kosovu a Etiopii.

Do roku 2020 byla kreativita výhradní doménou živých tvorů. Jak naložíme s tím, že nás generativní AI v mnohém předčí? Má ještě smysl být kreativní? Jak se proměňuje definice kreativity v novém světě?​ Hostky: Katarína Kalivodová (SPKV), Barbora Škaloudová (Kunsthalle), Lenka Hámošová (digitall artist)​ AI a kreativita je jedna z deseti chystaných debat s odborníky z cyklu AI horizonty, kterou spolupořádá AI dětem a popularizační a vzdělávací centrum Univerzity Karlovy Didaktikon. Záznam debaty naleznete též na YouTubu kanálu AI dětem →